Jack K. Northrop po odchodu z firmy Northrop Aircraft Corp. (Stearman-Northrop) ovládané Boeingem založil novou firmu Northrop Corp., tentokrát jako součást koncernu Douglas. Firma sídlila v Inglewoodu. Zde J. Northrop pokračoval ve vývoji moderních celokovových letadel. Při vývoji nového dopravního letounu Delta v roce 1932 navázal na své starší poštovní typy Alfa a Gamma. Delta byl celokovový jednomotorový dolnoplošník s pevným kapotovaným podvozkem. Určen byl pro spádové linky hlavních leteckých spojů. Stavěn byl v několika verzích, lišících se použitým motorem a také tvarem pilotní kabiny. První verze Delta 1A, 1B a 1C byly stavěny s úzkým překrytem pilotního prostoru, pod kterým seděl jeden pilot. Další verze 1D a 1E dostaly širší překryt pilotní kabiny pro dva piloty a mohutnější hřbet trupu. Bohužel jeden z prvních strojů Delta 1A v Mexiku havaroval při předávacím letu. I to vedlo americkou vládu k zákazu používání jednomotorových strojů pro pravidelnou dopravu cestujících. Zákaz způsobil omezení výroby tohoto moderního stroje. Vyrobené kusy zakoupili soukromníci nebo firmy ke služebním účelům, Delta 1D c/n74 létala u US Coast Guard. Později byl předán US Corps of Engineers a létal během druhé světové války v africké Etiopii. Stroj Delta 1D c/n 42 létal v Ellsworthově Antarktické letce při expedicích do Antarktidy. Později byl zakoupen australskou vládou a po vypuknutí druhé světové války předán RAAF. Jiné Delty se dostaly do boje dříve. Tři byly zakoupeny španělskou vládou. Dvě ale padly do rukou nacionalistů a tak Delty létaly na obou stranách španělské občanské války. Northropův obchodní neúspěch s letouny Delta částečně kompenzoval nákup licence kanadskou vládou v roce 1936. Kanadské Delty byly vyráběny firmou Vickers ve verzích Mk.I až III. Zatím co verze Mk.I a Mk.II se od amerických strojů lišily jen detaily, verze Mk.III dostala ocasní plochy nového tvaru. Kanadské Delty se používaly jako fotografické, mapovací a po vypuknutí druhé světové války i jako průzkumné, protiponorkové a cvičné. Létaly i s plováky a lyžemi.
Náš model nabízí dva stroje Delta Mk.II a jeden Mk.III s novou svislou ocasní plochou. Všechny tři stroje létaly v barvě kovu. Jeden létal v roce 1937, zbylé dva létaly za druhé světové války. Výlisky jsou rozděleny do 5 rámečků plastových dílů, doplněny rámečkem čirých dílů pro specifický kanadský trup.
|
Na konci šedesátých let hledalo španělské letectvo náhradu za dosud používané transportní letouny. Firma CASA zareagovala návrhem dvoumotorového turbovrtulového hornoplošníku s pevným podvozkem a vlastnostmi STOL. Projekt s označením CASA C-212 Aviocar byl přijat a v roce 1971 postupně vzlétly dva prototypy. Vhodnost nového typu si španělské letectvo ověřilo na zkušební sérii osmi kusů. Aviocar dostal ve Španělsku vojenské označení T.12. Na základě objednávek z celého světa se rozeběhla sériová výroba, včetně licenční v Indonezii. Postupně byly vyráběny verze C-212-100 s motory TPE331-5-251C, C.212-200 s výkonnějšími motory TPE331-10-501C, C.212-300 s prodlouženou přídí, křídlem s winglety, motory TPE331-10R-513C opět o zvýšeném výkonu a jinými vrtulemi. O roku 1998 je vyráběna verze C-212-400 s motory TPE331-12JR-701C s modernizovanou avionikou a zvýšeným užitečným zatížením.
Velký počet zákazníků a různorodost jejich požadavků vedla ke vzniku mnoha verzí, lišících se vybavením, umístěním vstupních dveří. Samo španělské letectvo, vedle předsériových strojů, přestavěných později na fotogrammerické, objednalo letouny Aviocar v několika verzích, od VIP transportních (C-212 AV/T.12C), přes transportní T.12B až po námořní hlídkové s rozměrnými radary a čidly na přídi a nad ocasní plochou (T.12D). Ale o letounu C-212 lze říci, že létá na všech kontinentech. Vyjmenovávat civilní uživatele ani nelze. V rámci vojenských letectev létají C-212 v Severní Americe v USA (C-41) a v Mexiku, ve Střední a Jižní Americe například v Panamě, Chile, Ekvádoru, Kolumbii či Argentině. Uživateli v Evropě byly nebo jsou Švédsko, Španělsko, Portugalsko, Francie a Malta. V Africe létají C-212 od severu, až po úplný jih, uživateli jsou nebo byli Čad, Jižní Afrika, Botswana, Zimbabwe a další státy. Austrálie používá své C-212 doma pro výcvik červených baretů a v rámci The Australian Antarctic Division ministerstva životního prostředí operují C-212 v Antarktidě. V Asii létají C.212 samozřejmě v Indonesii, ale uživatelů je víc, namátkou Thajsko, Vietnam či Filipíny.
Model C-41A má díly rozdělené do pěti rámečků ze šedého plastu a dvou rámečků čirých dílů. Pro stroj US Army jsme do modelu přidali alternativní díl dveří s velkou astrokopulí. Mimo tohoto bílého stroje SOAC ozdobeného trikolorou na svislé ocasní ploše a kresbami dýk na dveřích obtisky nabízí dva stroje polovojenských organizací AWS a XeS (obě vzešly ze společnosti Black Water). Jeden je bílý s modrými doplňky, druhý létá v kombinaci šedé a černé. Posledním strojem je bílý C-41A Evergreen Intl. Airlines se zelenými doplňky létající pro CIA.
|
Komentáře
Okomentovat