Poslední verze Spitfirů, tj. Mk. 21, 22, 24, někdy označované jako Spitfiry druhé generace, měly odpovídající námořní protějšky ve Seafirech Mk.45, 46, a 47. Seafire Mk.47 se nejvíce podobal Spitfiru Mk.24. Drak nového Seafiru byl ale značně pozměněn. Samozřejmostí byl přistávací hák typu žihadlo na konci trupu. Křídlo „type Y“ bylo sklopné, aby neomezovalo službu nové verze na letadlových lodích. Vrtule byla protiběžná se šesti listy. Ve výrobním závodě v South Marston vyrobili celkem 99 kusů této poslední verze Seafiru. Seafiry dostaly bojové squadrony No.800 umístěná na HMS Triumh a No.804 dislokovaná na HMS Ocean, dále některé výcvikové squadrony FAA a také squadrony RNVR. Prošly poklidnou poválečnou službou a byly vyřazeny v polovině padesátých let. Výjimkou jsou Seafiry No. 800 sqn., které byly nasazeny v roce 1949 z paluby HMS Triumph proti komunistickým povstalcům v Malajsku. O rok později zasáhla stejná squadrona do počátečních bojů Korejské války. Během 3. července až 20. září 1950 uskutečnila 245 ofenzivních stíhacích a 115 bitevních letů nad Koreou.
Stavebnice Seafire Mk.47 nabízí dva stroje operující v roce 1950 v Koreji, jeden stroj, který se ‘proslavil’ spektakulární havárií ve Středomoří v maltských vodách a jeden stroj, operující ze základny ve Velké Británii. Obsahuje barvenou planžetu leptů a rámeček plastových dílů s alternativní výzbrojí bomb nebo raket.
Komentáře
Okomentovat